Lincoln, Abraham (1809-1865) Americký státník a politický filosof; president USA (1861-65). Lincoln výmluvně a účinně prosazoval filosofii přirozeného práva v době, kdy se proti ní spojily mnohé intelektuální a politické síly. Teorie Johna Caldwella CALHOUNA, obhajující otroctví a odmítající teorii přirozené lidské svobody a rovnosti, se doplňovala s politikou "lidové svrchovanosti" Stephena Douglase (kterou si americký Kongres osvojil v roce 1854). Tato politika vyžadovala zdrženlivost úřadů k šíření otroctví na území, na nichž se organizovaly nové státy, a ponechání rozhodnutí pro nebo proti otroctví na lidech žijících v té které oblasti.
Ve volební kampani roku 1858 (během níž proběhlo mnoho slavných diskusí mezi Lincolnem a Douglasem) se Lincolnovi nepodařilo Douglase vytlačit ze senátu. Dllsledným zdÚrazňováním problému otroctví, který se Douglas snažil zakrýt, však dokázal svého soupeře připravit o šance na presidentský úřad a sobě naopak připravit pÚdu pro zvolení. Lincoln tvrdil, že oficiální zdrženlivost vÚči otroctví povzbuzuje změnu v americkém veřejném mínění, což znamená všude vážnou hrozbu nadějím na místní samosprávu. O deklarované zdrženlivosti k rozšiřování otroctví prohlásil: "...zbavuje náš republikánský příklad oprávněného vlivu ve sv.ětě - umožňuje totiž nepřátelÚm svobod- I ných institucí zesměšnit nás jako pokrytce ... mnoho dobrých lidí mezi námi nutí k otevřené válce proti samotným základním principÚm občanské svobody, kritice Deklarace nezávislosti a tvrzení, že kromě vlastního zájmu není žádný správný princip jednání ...
Přesvědčení velké části lidstva, že otroctví je velké mravní zlo, tolerovatelné pouze jako nutné a dočasné zlo, je obsaženo v samotných základech jeho smyslu pro spravedlnost..." (Collected Works, II, s.255, 281-2) Podkopávat toto přesvědčení pak znamená podkopávat spravedlnost v režimech, které závisí na veřejném mínění. Lincoln argumentoval, že rozmanitost veřejného mínění ohledně lidové vlády má své meze, a že by pro takové režimy bylo zhoubné přijmout Douglasovu "politiku 'nestarání se' o otázky, o něž se všichni čestní lidé starají..." (Collected Works, III, s.550).
Lincoln se domníval, že některé předsudky popírající některé důsledky rovnosti lidí budou vždy přežívat, a sám nevystupoval proti mnohým rasovým předsudkům spojeným s americkým otroctvím. Zdůrazňoval však, že umožnit veřejnému mínění odmítnout pravdu přirozené rovnosti lidí znamená vzdát se možnosti posunout veřejné mínění od předsudku ke spravedlnosti. Znamenalo to zároveň zbavit veřejné mínění jediného základu, ospravedlňujícího jeho moc. Tatáž přirozená rovnost, která vyžaduje a ospravedlňuje vládu konsensu (čímž ospravedlňuje moc veřejného mínění), zároveň vyžaduje vládu, jež zabezpečuje rovná přirozená práva. Posun v intelektuálním i lidovém názoru v devatenáctém století od uznání přirozeného práva jako . základu PRÁVA k právnímu positivismu a spoléhání na nevyhnutelnost historického pokroku způsobil, že byl první požadavek absolutizován a druhý opomenut.
Podobně jako jiní liberálové devatenáctého století Lincoln šel dále než k teoriím PŘIROZENÉHO STAVU, které liberálové sedmnáctého a osmnáctého století stavěli proti tyranským vládám. Usoud11, že lidová vláda už stojí na dobrých základech, a proto nehrozí nebezpečí tyranie (jako v předchozích staletích) z nevědomosti a obcházení práv, která mají jednotlivci vůči vládě, ale z popírání LIDSKÝCH PRÁV vládami odpovídajícími na tlak lidu (viz LIBERALISMUS). Na rozdíl od mnohých liberálů devatenáctého a dvacátého století však Lincoln nezamítl přirozenost jako politickou normu. Přiro,zenou rovnost transformoval z atributu předpolitického přirozeného stavu, jak jej vyhlašovalo učení o tom, čím by politická společnost být neměla, do podoby charakterizující to, čím by politická společnost být měla. Rovná přirozená práva Deklarace nezávislosti byla v jeho pohledu "standardní maxima svobodné společnosti, jež by měla být všem blízká a všemi ctěná; neustále střežená, neustále propracovávaná, a ač nikdy nepřivedená k dokonalosti, neustále se k dokonalosti blížící, a tím neustále rozšiřující a prohlubující svůj vliv a rozmnožující štěstí a hodnotu života všem lidem bez rozdílu barvy kÚže" (Collected Works, II, s.406). JZ

odkazy
Lincoln, A.: The Collected Works ofAbraham Uncoln, ed. RP. Basler. 9 sv. New Brunswick, NJ: Rutgers University Press, 1953.
literatura
Jaffa, H.V.: Abraham Lincoln, V American Po/itical Thought: the phi/osophical dimension oj American statesmam'hip, ed. MJ. Frisch a R.G. Stevens. Itasca. Tex.: Peackock, 1983.